.

 

 

 

domů

 

 

 

 

 

 

www.moravska-vlajka.eu

 

 

Moravská bikolora

aneb co všechno zavinil neodborný a zbrklý přístup některých moravských aktivistů

 

aneb mediální úspěchy spolku Moravská národní obec

s našimi komentáři v modré barvě

 

Nad Moravou vlálo 378 falešných moravských praporů

Tyden.cz   05.07.2012

 

 

 

 

 

 

Na Velehrad, paní Müllerová, na Velehrad!

 

Petr Schnur, Hannover (Autor je publicista, žije v Německu)

Článek vyšel v deníku Právo 14. července 2012

Úvodem dvě poznámky. Za prvé: Česká republika má jedinečné státní svátky se symbolickou hloubkou, na niž může být právem hrdá. Za druhé: jejich oslava dostává stále absurdnější podobu. Jak jdou tyto dvě věty dohromady?
5. července mi zavolal přítel-historik a vzrušeným hlasem mi sdělil, že se na velehradských oslavách objevily žlutočervené prapory s orlicí ve stejných barvách. Je všeobecně známo, že tento symbol používají tzv. moravistická hnutí, která se jej snaží dostat do obecného povědomí jako „moravskou vlajku“.
Zřejmě se jim to daří, neboť se prý tyto prapory objevují i na radnicích moravských měst. Politickou reprezentaci to očividně nevzrušuje, a tak by bylo dobré zamyslet se, co tyto barvy vlastně symbolizují. Začněme mentálním stavem těch, kdo je používají. Budiž zdůrazněno, že v této úvaze nejde o moravskou otázku jako takovou, ale o způsob jejího akcentování.
Odvolávat se při vlastních emancipačních snahách vůči Praze na privilegia habsburského císařství, které v roce 1620 brutálně ukončilo moderní státotvorný proces Koruny české, tedy
federace českých zemí, jež jejich část „odstoupilo“ Prusku a politicky diskriminovalo česky mluvící obyvatelstvo, a zvolit přitom symboliku, která se z pochopitelných důvodů s výjimkou moravských Němců nikdy neujala, je projev plebejské mentality.
Žlutočervený prapor totiž nevyjadřoval individualitu Moravy v rámci českého státu, ale její přímou podřízenost Vídni – tedy Moravu jako jednu z rakouských zemí. Což evidentně dokazuje, že to nebylo a není poddanství jako takové, které vadilo a vadí: raději poslušnost císaři pánu, než partnerský konflikt s Prahou o podobu budoucího českého státu.
Zneužít k propagaci symbolů poddanství oslavy státního (!) svátku republiky (!), který vedle 28. října jako málokterý jiný ztělesňuje zápas za národní svébytnost a státní suverenitu, je podle mne skandální. Jde o stupeň pokleslosti historického povědomí a politické kultury, který nemá v Evropě obdoby. Je nepředstavitelné narazit ve Švýcarsku, v Nizozemsku, Polsku nebo v Maďarsku, tedy zemích, které rovněž vedly emancipační zápas s Habsburky, na něco srovnatelného.
Zastánci žlutočervených moravských „svobod“ se „emancipují“ vůči Čechám těmi nejhoršími obecně českými vlastnostmi: legitimizují vlastní úsilí blahovolným souhlasem nejvyšší světské moci. Přitom právě tyto dva svátky, Cyrila a Metoděje a Jana Husa, nás všechny vyzývají k průlomu z prokletí mentálního ghetta, nad nímž si zoufal již T. G. Masaryk.
5. a 6. červenec odkazují na nejautentičtější momenty naší historie, kdy naši předkové legitimitu vlastní existence neodvozovali od pozemských autorit a jejich symbolů, ale od civilizačních
hodnot. Má-li preambule Ústavy ČR nějaký hlubší smysl (a preambule ho mít musí), potom je to tento.
Historicky znamenalo tzv. povýšení moravského znaku císařem v roce 1462 porušení státoprávních kompetencí českého krále, což Jiří z Poděbrad samozřejmě nemohl akceptovat. V roce 1848 šlo o totéž v bleděmodrém – zpochybnit státoprávní jednotu Koruny české a podřídit Moravu přímo Vídni. Na dubnový manifest na podporu státoprávní jednoty českých zemí, podpořený téměř ze všech moravských krajů, reagoval Moravský sněm, držitel copyrightu na výše uvedené symboly, „poníženým přednesením“ na adresu „c. k. Milosti“ proti těmto požadavkům. Tento akt sněm v závěru dopisu označuje za „provinciální snažení pro obecné dobro velkého sjednoceného a svobodného Rakouska“.
Budiž podtrženo: šlo o rozhodnutí kvazifeudálního orgánu, navíc pod vlivem politicky privilegovaného německého živlu, v revolučním roce 1848, kdy v celé Evropě hořel plamen demokratické revoluce. Pro něj neznamenal státotvorný akt stavů Koruny české v roce 1619 nic víc než letmou poznámku na konci jedné kapitoly habsburské historie, o níž se raději pomlčí.
O co tedy jde? Státní svátek republiky evropského významu, který v sobě jedinečným způsobem spojuje národní a univerzální hodnoty, se stává platformou pro moravisty odvolávající se na autoritu monarchie, která negovala všechny ty hodnoty a principy, z nichž povstala Velká Morava. Namísto bíločervené orlice „otce vlasti“ Karla IV. a modrých praporů symbolizujících politický a kulturní vzestup českého státu nastupuje červenožlutá povýšenina císaře pána, který naopak českou státnost všemi prostředky potlačoval.

 

 

Moravskou vlajku vyvěsí téměř 400 obcí. Kvůli sporům není jasné, zda je to ta pravá

Ihned. cz  5. 7. 2012

Již třetím rokem vyvěšují obce ve východní části republiky moravskou vlajku. Letos jich má být téměř 400. Okolo její podoby se vedou po léta spory. Odborníci upozorňují, že vyvěšovaná varianta odporuje pravidlům vytváření vlajek.

Petr Štěpán

 

 

 

Starosta Velkých Pavlovic vyvěšuje vlajku užívanou moravistickým hnutím.

foto: ČTK

"Současně užívaná 'moravská' vlajka je naprosto nesprávná. Jednak vychází z rakousko-uherského znaku Moravy, za druhé ho má dokonce na sobě. To je z odborného hlediska špatně," řekl již dříve v rozhovoru pro IHNED.cz Jaroslav Martykán, předseda České vexilologické společnosti.

Vexilologie je věda, která se zabývá vlajkami. Je úzce spjata s heraldikou, ta se však týká erbovních štítů.

"My jsme tuto variantu moravské vlajky nevybrali, mezi lidmi se spontánně rozšířila a my jsme to pouze podpořili," říká Vladimír Novotný, hlavní koordinátor iniciativy "Za vyvěšování moravské vlajky". Díky této iniciativě se moravská vlajka objeví v den výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu na více než 380 radnicích a úřadech. Pan Novotný tu poněkud zkresluje pravdu. Tato vlajka byla sice používána některými příznivci doc. Bárty v 90tých letech, ale rozšiřovat po Moravě ji začali právě lidé v MNO a to od roku 2009. Nejprve společně s tzv. moravskou trikolorou doplněnou o znak Moravy a poté, po rozhodnutí tzv. Moravského kulatého stolu už jen samotnou(pomineme-li tzv. heraldický prapor, modrý s orlicí uprostřed.

 

Znak Moravy

Dnešní podoba moravské orlice, jak je vyobrazená na velkém státním znaku. Bílé (stříbrné) šachování podle má být podle moravských aktivistů žluté (zlaté), a to od roku 1462, přesněji 1848. ¨Povýšení¨ moravských barev Fridrichem III. z roku 1462 nikdy nevešlo v platnost (viz. článek Štarhy vespod této stránky) V roce 1848 byla situace podobná. Císař neschválil rozhodnutí Moravského zemského sněmu (viz. stejná stránka, komentář pod Šemberovým článkem). V roce 1915 císař František Josef schválil zlatou namísto bílé v moravské orlici. Po vzniku Československa však bylo od zlaté upuštěno a orlice oficielně zůstala tak, jak ji známe ze státního znaku.

Zdroj: Wikipedia

 

Žluto-červenou bikoloru s pozlacenou moravskou orlicí v erbu vyvěsí města a obce nejen na Moravě, ale několik jich bude k vidění v Čechách, Slezsku a Slovensku. 

 

Zlatá, nebo stříbrná orlice?

Diskuse o podobě tzv. moravské vlajky se vede už více než sto let. Problém tkví především ve sporu o barvu moravského znaku, ze kterého se vlajka odvozuje. Tedy jestli být moravská orlice stříbro-červeně šachovaná, nebo zda má být šachování zlato-červené.

Zlatá barva se na moravském znaku nikdy dlouhodobě neužívala a až na výjimky měly rakousko-uherský, československý i dnešní český(žádný český státní znak není, je to znak České republiky)  státní znak moravskou orlici vyvedenou ve stříbrné a červené barvě.

Znak Moravy měl povýšit už v polovině 15. století císař Fridrich III. za pomoc Moravanů při obléhání Vídně. Změna se neujala, zemský sněm ji zprvu ani nepřijal.

"Slovanští a konzervativní Moravané se drželi většinou původní zemské bílo-červené bikolóry nebo bílo-červeno-modré trikolóry, považované také za všeslovanský symbol. Němečtí Moravané naopak dávali přednost velkoněmecké trikolóře," píše se na stránkách Moravské národní obce, která iniciativu věšení vlajky vyvolala. Německy mluvící Moravané si měli oblíbit i verzi se žlutou a červenou barvou. Na stránkách MNO se toho píše mnoho, ne všechno je ale pravda.

 

Autor současné varianty pocházel z Čech

"Milník představuje revoluční rok 1848, kdy poprvé přímo volený zemský sněm rozhodl, že moravskými národními barvami budou žlutá a červená. Autorem moravské bikolory se stal Alois Šembera," říká Novotný. Tady si pan Novotný naběhl a to hned dvakrát, ale zdaleka ne poprvé. Zemský sněm v roce 1848 schvaloval barvy figury jako dvě ze tří barev Moravy. O tom píše žurnalista Šembera. Fakt, že Šembera o těchto věcech psal z něj nedělá autora vlajky. Bylo by zajímavé vědět odkud pan Vladimír Novotný z MNO vzal informaci, že Šembera je autorem této jejich vlajky.

 

Vlajky Čech a Slezska

Okolo vlajky Čech a (Českého) Slezska je poměrně jasno. Historický prapor Čech vypadal jako vlajka Polska. Slezsko by mělo mí žluto-černou bikoloru.

           

Šembera pocházel paradoxně z Čech. I v jeho rodném Vysokém Mýtu nakonec vlajku ve čtvrtek vyvěsí.

Revoluce 1848 selhala a rozhodnutí zemského sněmu nenabylo právní moci. Až na sklonku existence habsburské monarchie se za první světové války konečně objevila pozlacená orlice i na celoříšském znaku.

Nově vzniklá Československá republika se ve snaze odvrátit se od všeho rakouského vrátila k postříbřené orlici. Bílá se totiž bere jako jedna ze slovanských barev.

 

Praha má vlajku stejnou

Variant moravské vlajky je proto hned několik. Při zachování stříbrné barvy na znaku by vlajka Moravy mohla vypadat stejně jako vlajka Čech, tedy i Polska.

Pozlacením orlice pak vznikla současně nejrozšířenější vlajka se žlutým a červeným pruhem. Tam je problém, že je paradoxně totožná s vlajkou hlavního města Prahy. Právě proto se na ní umísťuje moravský znak. Třetí variantou je prostě orlice na modrém poli. Tady se ale mluví o variantách předkládaných Moravskou národní obcí. Z historie víme, že Morava měla a má vlajek více a patrně mnohem vhodnějších pro šíření pro Moravě, než je tato ¨moravská vlajka¨.

 

Moravská vlajka by měla mít tři pruhy

Podle barev na znaku by však podle heraldických a vexilologických pravidel měla vlajka mít tři pruhy. Redakce IHNED.cz se pokusila za konzultace České vexilologické společnosti vytvořit nejpravděpodobnější správný vzhled moravské vlajky.

Ta by měla vycházet z postříbřené orlice. Tím by byla totožná s českou trikolorou či vlajkou protektorátu Čechy a Morava. Je možné prohodit první dva pruhy, ale to by se vlajka podobala vlajkám Nizozemska a Lucemburska, což by podle vexilologů nebylo přijatelné.

 

Podle odborníků by vlajka měla vypadat takto (vlevo), vpravo pozlacená varianta:

Kdyby se však vycházelo z neoficiálního pozlaceného znaku Moravy, místo bílého pruhu by byl žlutý.

Autoři: Petr Štěpán

 

 

 

 

 

Morava s ilegální vlajkou

Ivan Motýl

 

 

 

Jak jsem urazil Moravany

 

Ivan Motýl

 

 

 

 

 

Vizte také:

 

http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/krimi/moravska-vlajka-se-zalibila-skinheadum_207839.html

 

 

 

Zde bych snad jen poopravil onu stokrát opakovanou hloupost šířenou především lidmi z MNO o tom, že moravský sněm schválil tento prapor. Moravský sněm žádný prapor neschválil. Zde je odkaz na stránku, kde jsou o tom autentické doklady.